Jen málo věcí mohlo trhy překvapit více, než výsledek čtvrtečního referenda o odchodu Spojeného království z EU. Obecně se mělo za to, že Britové budou chtít zůstat členy EU a že výsledek bude poměrně jednoznačný pro BREMAIN.
Realita však nakonec trhům doslova vyrazila dech, a když oficiální výsledky hlásily, že 52 % hlasujících bylo pro odchod z EU, trhy zachvátila panika. Jednou z prvních obětí byl premiér Cameron, který neustál tlak BREXITu a rezignoval na svou funkci, i když ještě před referendem chtěl zůstat premiérem, i když si Britové zvolí odchod z EU.
V přímé reakci došlo k masivním výprodejům na libře a euru, na vývoji naopak silně profitoval americký dolar, který zůstal obav ušetřen. Velmi dobrý pátek zažilo i zlato, které se opět projevilo jako bezpečný přístav. Pod tlak se dostaly také banky, například Deutsche bank odepsala až 16 % za den, ale problémy se dotkly i českých bank. V okamžicích největšího tlaku oslabily akcie Komerční banky až o 21 %. Banky část svých ztrát opět smazaly, ale obavy z dopadu zůstávají na trhu cítit stále.
Reakce evropských vůdců byla rezignovaná a bylo z ní cítit, že s touto možností příliš nepočítali a že na ni nejsou připraveni. To ostatně není ani Evropská unie jako taková. Dlouho se počítalo s tím, že jízdenka do EU je jednosměrná a nikdo si asi nechtěl připouštět, že by se někdo chtěl dobrovolně ze svazku vymanit. S možností odchodu z EU přišla až Lisabonská smlouva, jejíž 50. odstavec je ale velmi vágní a pro technický odchod bude velmi náročné ho použít.
Pro korunu byla situace spíše nezajímavá, její obchodování ale ovlivnila velká volatilita na globálním trhu a při malých objemech, jež byly obchodovány, se nakonec v pátek rozkolísala i ona. Podstatně významnější ale byla zpráva, která médii prokmitla v pondělí ráno. Agentury totiž citovaly polského ministra zahraničí Waszczykowského, který se nechal slyšet, že Polsko, vzhledem ke svému poměrně těsnému navázání na Velkou Británii, nebude chtít trpět oslabující librou a mělo by zvážit zavedení společné evropské měny.
Tato úvaha je ale problematická hned z několika důvodů. Polsko je pod vládou PiS jednoznačně spíše euroskeptickou zemí. Přijetí eura by šlo ostře proti tomu, co PiS říkala v průběhu předvolební kampaně. Takový názorový veletoč by svým voličům vysvětlovala velmi těžko. Dalším, alespoň pro mne, problematickým momentem je fakt, že přijetí eura je poměrně dlouhodobý proces a Polsko, než by stihlo euro přijmout, by bylo v pozici, kdy hasí požár, který by mohl být dávno uhašen.
Koruna na tento impuls reagovala oslabením nad rezistenci na 27,12. Ne že by trhy chtěly reagovat na euro v Polsku, ale musíme vnímat fakt, že trhy berou střední Evropu jako celek a pokud odlévají investice z Polska, velmi pravděpodobně je budou odlévat z celého regionu EMEA (střední a východní Evropa). Obavy z polského zavedení eura se tak spojily s tím, že pokud by se zopakoval podobný vývoj i u nás, jsou zásadně ohroženy sázky na ukončení intervencí a posílení koruny, neboť v okamžiku zavádění eura by koruna posilovat nemohla a z ČR tak utíkají investice. Pokud se situace v Polsku uklidní a Poláci (jak předpokládám) euro oficiálně odmítnou, koruna by se měla vrátit zpět do své letargické nálady.
Zatím se zdá, že výhled pro BREXIT je silně obestřen nejistotou, která na trhy přináší velkou nervozitu. Je zcela evidentní, že svět s BREXITEM nepočítal a bude trvat, než se na něho připraví zpětně. Velkou neznámou je hlavně reakce centrálních bank. Pravděpodobnost zvyšování sazeb v USA je na ústupu a úvahy o tom, že ECB nezbude, než pomoci bankám dalším uvolněním monetární politiky, jsou stále silnější. Čínská centrální banka už trhu příliš prostoru ke spekulaci nedává, v pondělí oslabila výrazně RMB a pokračuje tak v procesu uvolňování monetární politiky pomocí měnového kurzu.