1.10.2016: Masivní příliv financí do ČR, který zřejmě posune září na jednu z prvních příček v hodnocení objemu peněz, jež musela ČNB protáhnout trhem, aby udržela korunu nad hladinou 27,00 korun za euro, probouzí ČNB z letargie.
Ta se dlouho spokojila s prohlášeními, že intervence tu jsou a budou a nepovažovala za nutné nějak výrazněji proti trhu vystupovat. To se však změnilo právě v průběhu září, kdy ČNB čelila velkému přílivu peněz. Trhy se rozhodly vyzvat ČNB k souboji a začaly k nám sypat velké objemy financí.
První reakcí bylo vystoupení guvernéra Rusnoka v Českém rozhlasu, kde jasně řekl, že ČNB s intervencemi předčasně neskončí, trhy nemají počítat se skokovým posílením koruny, a že ČNB zůstane na trhu i po ukončení používání devizového kurzu jako nástroje monetární politiky.
Proč to guvernér udělal, je nasnadě. Pokud by se mu povedlo trhy odradit od dalšího ukládání peněz v ČR, nemusela by ČNB pokračovat v masivních intervencích a bankovní rada by čelila menšímu tlaku ze strany odborné i laické veřejnosti, které se přestávají líbit objemy eur, jež centrální banka vykazuje ve své rozvaze. Guvernér v rozhovoru pro Český rozhlas, v podstatě v rozporu s předchozí komunikací centrální banky, posunul pravděpodobný konec intervencí na druhé pololetí příštího roku (do té doby se hovořilo o polovině roku 2017).
Jak se to povedlo nebo ne, se ukáže až později, až budou k dispozici oficiální údaje od ČNB. Bankovní rada na svém zasedání na tento krok guvernéra reagovala tím, že posunula nejbližší konec intervencí na Q2 2017 (předtím byl platný závazek, že ČNB neskončí s intervencemi dříve, než v roce 2017) a pravděpodobný konec intervencí byl posunut na druhou polovinu 2017.
Tento krok byl poměrně konzervativní a byl spíše varovným zavrčením, než vyceněním zubů. Lví podíl na tom měl i fakt, že zářijové zasedání bylo poznamenáno slabší účastí – z účasti byli omluveni hned 3 členové bankovní rady. Pokud ale bude pokračovat příliv peněz, počítejme s ostřejšími výroky a dost možná i výhružkami. První linií obrany bude pro ČNB posouvání konce intervencí do budoucna, další linií obrany proti přílivu peněz bude hrozba zavedením záporných úrokových sazeb, další zbraní z arzenálu centrálních bankéřů pak hrozba posunutím intervenční hladiny výše.
Jako zbraň hromadného ničení by potom, ve spolupráci s nově zvolenou vládou v příštím roce, mohla ČNB pohrozit trhu, že mu zmaří investici přijetím eura s kurzem nad 27,00. Ale to je opravdu už spíše teoretická možnost.