V poslední době nabraly události kolem BREXITu rychlý spád. Opozice a remainers slaví velký triumf, ztráta většiny vlády Borise Johnsona výrazně zredukovala riziko, že Británie odejde bez dohody a momentálně schvalovaný zákon, který by měl zakázat odchod bez dohody, dále zmírňuje obavy z dopadů tzv. no-deal BREXITu.
Pokud se ale podíváme na to, jak celá věc vypadá z pohledu Borise Johnsona, je jasné, že má hodně důvodů ke smutku. Johnson dokola opakuje, že se s Unií dohodnout chce a že přinese dohodu, která bude pro Spojené království výhodnější, než dohoda, dojednaná Theresou Mayovou. Věřil si hlavně proto, že byl rozhodnut hrát s kartou divokého BREXITu, čehož by se Unie bála, kvůli škodám, které by taková varianta způsobila i jí.
Nakolik se však zdá, že remainers mají v parlamentu většinu, sebrali Johnsonovi zuby i drápy a nechali ho při jednáních stejně bezzubého, jako Mayovou. Ta nemohla s Unií jednat jako rovný s rovným, neboť se chtěla dohodnout tak, aby Unii nenaštvala. Johnson byl, evidentně, rozhodnut přitlačit Unii do kouta a donutit ji alespoň k nějakým ústupkům. Tato síla ovšem mizí a Unie bude s Johnsonem, jenž bude mít zakázáno opustit EU bez dohody, podstatně lehčí práci. Jeho výhružky no-deal BREXITem nebudou mít žádnou váhu a byl by sám proti sobě, kdyby je chtěl použít.
Z pohledu jednání o odchodu z EU se zdá, že je dobojováno a začne se jednat o tom, za jakých okolností zůstane UK součástí EU. Je jasné, že nebudou zrovna nejlepší...
Volby, po nichž volají teď už oba vůdci nejsilnějších stran, dosáhnou máločeho. Na jedné straně je Johnson bez většiny ve Sněmovně, na druhé straně ale nemá dost síly na prosazení předčasných voleb v krátkém čase (na ty je třeba 2/3 hlasů, které momentálně nejsou). Remainers mají většinu, ale nemají na své straně politické preference. Volby by opět vyhráli konzervativci, kteří by opět tlačili na BREXIT.
Další věcí je, že na volby je zoufale málo času, který je ještě omezen přerušením jednání parlamentu. Volby jsou tak momentálně nejméně pravděpodobným výstupem. Johnson chce volby co nejrychleji, jeho zájmem je získat v nich opět většinu v parlamentu. Na druhé straně, Corbynovi by se hodily, ale až v okamžiku, kdy by mohl doufat v lepší výsledek – momentálně by volbami jenom posílil Johnsona.
Zdá se čím dál pravděpodobnější, že rozhodnout bude muset královna.