Lidé svou činností mění vzhled krajiny už odpradávna, a nutno říci, že z dlouhodobého hlediska většinou nikoliv ku prospěchu přírody. Jsou však místa, kde si tyto změny vůbec neuvědomíte.
Příkladem může být Lindholm Høje, největší známé vikingské pohřebiště a sídliště. Nachází se u Nørresundby, což je předměstí města Aalborg na severu Dánska.
V dobách Vikingů bylo Lindholm Høje jedním z pouhých dvou míst, kde bylo možno překročit Limfjord, takže tudy vedla důležitá obchodní stezka spojující pevninu se severním Jutskem. Rovněž fjord měl velký námořní význam, neboť zde začínala cesta do Norska a na Britské ostrovy.
Geologicky vzniklo toto území v křídovém období. Samotný Limfjord, oddělující dnes Nørresundby od zbytku Aalborgu, je poměrně úzký, neboť byl „vyříznut“ ledem postupujícím mezi tvrdou horninou. A právě na strategickém návrší Lindholm Høje, odkud byl výborný výhled na fjord i okolní krajinu, se okolo roku 400 n.l. usadili první osadníci. V té době byla tato oblast, stejně jako většina Dánska, pokryta hustými lesy. Avšak kvůli tomu, že lidé dřevo používali ve velkém množství na stavbu domů, opevnění, lodí atd., došlo k postupnému odlesnění, což mělo za následek vystavení krajiny silným větrům. Eroze způsobila velké přesuny půdy, a tak kolem roku 1200 obyvatelé Lindholm Høje a okolí opustili, neboť bylo zanášeno pískem. Ten se zde usadil ve vrstvě tlusté až 4 metry, díky čemuž ovšem došlo k dokonalému ukrytí a konzervaci všeho pod ním.
Teprve v 50. letech 20. století archeologové území odkryli a započal výzkum. Zatím byly objeveny dvě vesnice. Ta severnější byla obývána v letech 700-900 n.l. a sestávala z několika domů, ohrad, studní a cesty. Zdá se, že zde bydlelo asi 6 rodin, každá o 10-15 členech. Typický dům byl 15-20 metrů dlouhý a 6-7 metrů široký, přičemž na jednom konci bydleli lidé a na druhém zvířectvo. Další, menší domy, sloužily zřejmě jako místo k práci, zejména předení a tkaní.
Druhá, jižněji položená vesnice, pochází z let 1000-1150 n.l., a byla poslední osadou v těchto místech. Stály zde podobné budovy jako na starším sídlišti. Kromě obou vesnic zde bylo odkryto rozsáhlé pohřebiště.
Když se dnes procházíte po zdejší mírně zvlněné krajině pokryté sytě zelenou trávou, připadá vám to, jako by to vše takto vypadalo odjakživa. Pobyt na pohřebišti ve vás zanechá hluboký dojem. Všichni návštěvníci podvědomě ztichnou a zádumčivou atmosféru doplňuje vítr, prohánějící se mezi hroby. Člověk si velmi snadno představí průvod Vikingů, nesoucích tělo padlého bojovníka na místo posledního odpočinku.
Na rozlehlé louce je celkem téměř 700 hrobů z různých období a několika tvarů. Většinou se jedná o malinkou mohylu, obloženou dokola kameny ve tvaru trojúhelníku, oválu nebo vikingské lodě - Drakkaru. Tak jak se vyvíjely pohřební zvyklosti, některé hroby ukrývají tělo, v jiných je jen popel zemřelého. Kromě toho je možno podívat se i na základy tzv. dlouhých domů a odkryté pole dokazující, že Vikingové byli také zemědělci.
V přilehlé budově se pak nachází muzeum, shromažďující nalezené nářadí, nástroje, zbraně, nádobí, umělecké předměty a mnoho dalších věcí.
Dánové, stejně jako další skandinávské národy, jsou na odkaz Vikingů velmi hrdí a rádi se k němu hlásí. Faktem je, že jejich předkové výrazným způsobem zasáhli do vývoje a života lidí nejen v Evropě. Vždyť stopy obávaných severských válečníků, jež byli zároveň skvělými mořeplavci, nacházíme až ve Středozemí, na Blízkém Východě a dokonce v Americe, kam dorazili dávno před Kolumbem.
Mnoho z historie těchto lidí samozřejmě stále zůstává nejasné, ale tady, v Lindholm Høje, se můžete alespoň na chvíli v duchu přenést do minulosti a snažit se přiblížit si a pochopit jejich dobu, život, i smrt.