V nedávné době se v domácích médiích objevila kauza, kdy se novináři přeli, jestli má v otázce EET pravdu Andrej Babiš tvrdící, že hotely a stravovací zařízení v rámci EET vyreportovaly až dvojnásobné příjmy, nebo proti němu postavené argumenty Českého statistického úřadu, který přišel s podstatně menším, asi 8% nárůstem tržeb.
Důvodem k tomuto zásadnímu rozdílu nemusí nutně být snaha jedné nebo druhé strany lhát nebo zkreslovat realitu, ale dost možná jen velmi odlišná metodika a přesnost čísel. ČSÚ totiž pro svá šetření používá v podstatě výhradně dotazníky a v tomto případě je to dotazník zaměřený na celkové tržby v sektoru. Kromě toho, že EET je zatím zaměřena výhradně na hotovostní platby, je zde ještě jeden zásadní rozdíl. Zatímco EET je velmi ostře sledována státními orgány, dotazník ČSÚ, přestože je k němu ze zákona stanovena povinnost ho vyplnit správně, není v podstatě nikdy možné reálně zkontrolovat. ČSÚ nemá kapacity na to, aby byl schopen údaje, které dostal od dotazovaných subjektů, zpětně ověřit a respondenti tak mohou do dotazníku uvést leccos. Dotazník je velmi jednoduchý, jeho vzor je možné dohledat na stránkách ČSÚ na této adrese.
U prohlášení ministra financí Andreje Babiše však také není úplně jasné, jak k hodnotě přišel. Podle vyjádření ministerstva bylo pro potřeby této tiskové zprávy prověřeno cca 4 % firem a na tomto vzorku byl proveden odhad. Ministerstvo tvrdí, že šlo o náhodně vybraný vzorek a že pro potřeby statistického zkoumání bohatě postačí...
Z pohledu pozorovatele se může zdát, že věrohodnost a přesnost údajů hovoří spíše pro vyjádření ministerstva financí, které má díky evidenci každé účtenky velmi přesné informace, kolik peněz podniky reálně dostaly. Na druhé straně je však jasné, že bez kompletního přehledu není možné aproximovat 4% vzorek na celý soubor a tvrdit, že tak zásadní změna je jednoznačně díky zavedení EET.
Pravda bude, velmi pravděpodobně, někde mezi a až časem se dozvíme, co přesně EET přineslo a jak velký dopad má na podnikatelské prostředí v ČR.